|
|
Reakce ptačích predátorů na automimikry u ploštic z čeledi Lygaeidae
Stránská, Anna ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Automimikry, neboli vnitrodruhová variabilita obranných mechanismů u aposematické kořisti, jsou v přírodě velice častým jevem. Zejména pak u chemicky chráněné kořisti. Tato práce obsahuje dva experimenty. První experiment sledoval reakci naivních predátorů, kterými byly sýkory koňadry (Parus major), na automimetickou kořist. Kořistí byly ploštičky pestré (Lygaeus equestris). Sýkory byly rozděleny do třech experimentálních skupin a každé skupině byly předkládány tři ploštice, které byly krmeny na umělé potravě s rozdílným množstvím kardenolidů. Kontrolní skupině byla předkládána kořist, která neměla v potravě kardenolidy. Skupina testovaná s nízkou koncentrací dostávala ploštice, které se živily na potravě s nízkou koncentrací kardenolidů a skupina testovaná s vysokou koncentrací dostávala ploštice, které se živily na potravě s vysokou koncentrací kardenolidů. V rámci generalizačního testu pak byla všem skupinám nabízena jedna ruměnice pospolná (Pyrrhocoris apterus). Bylo zjištěno, že u skupiny testované s vysokou koncentrací docházelo k rychlejšímu averznímu učení. Tato skupina také zabila a konzumovala méně ruměnic, než druhé dvě skupiny. Skupina testovaná s vysokou koncentrací nejvíce generalizovala na novou černo-červenou kořist, protože měla nejmenší pravděpodobnost útoku na ruměnice. Druhý...
|
|
|
Reakce predátorů vůči druhům červeno-černého mimetického komplexu
Kotlíková, Lucie ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Baňař, Petr (oponent)
Červeno-černý mimetický komplex v západopalearktické oblasti zahrnuje značné množství druhů členovců. Ty se vzájemně liší mírou podobnosti, úrovní obranných mechanismů a jejich efektivity vůči různým predátorům. Součástí této práce byly dva experimenty. První experiment byl proveden na dospělých sýkorách koňadrách (Parus major) s umělou kořistí ve formě fotografií. Ptáci byli rozděleni do dvou experimentálních skupin, ve kterých se učili rozlišovat mezi jedlou a nejedlou kořistí. Jedna měla vyšší diverzitu ve zbarvení u nejedlé kořisti v průběhu učení (deset druhů podčeledi Lygaeinae), druhá měla nízkou diverzitou ve zbarvení nejedlé kořisti (deset jedinců stejného druhu, Lygaeus equestris). Po deseti blocích učení následovaly dva bloky generalizace, kdy měly obě skupiny stejnou kořist, která byla naprosto odlišná od kořisti v průběhu učení. Bylo zjištěno, že rychlost učení se mezi oběma skupinami nijak zásadně nelišila. Dále byla pozorována efektivnější generalizace u skupiny s vyšší diverzitou v učení. Tento trend byl však pozorován pouze v rámci prvního dne generalizačního bloku. Druhý den i skupina s nižší diverzitou dosáhla podobné úspěšnosti v generalizaci. Druhý experiment byl proveden s ručně odchovanými sýkorami koňadrami a živou kořistí. Byl zaměřen na porovnání efektivity antipredační...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
|
Host-microbiota, pro-inflammatory immunity and physiological senescence in wild birds
Těšický, Martin ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Tschirren, Barbara (oponent) ; Štěpánek, Ondřej (oponent)
Mikrobiálními ligandy vyvolaný zánět je klíčový imunologický proces, který na jedné straně zajišťuje obranyschopnost proti infekčním onemocněním, ale jeho dysregulace může vést také k oxidačnímu poškození tkání. K tomu dochází např. během chronického zánětu, který může způsobovat tzv. inflammaeging, o němž se nyní uvažuje jako o možné příčině stárnutí. Ve své multidisciplinární disertaci jsem za využití evolučně-komparativních přístupů a ptáků jako modelové skupiny zkoumal tři vzájemně propojené aspekty zánětu: (1) evoluční a ekologické determinanty vnitro- a mezidruhové variability střevní mikrobioty (SM), které ovlivňují evoluci ptačí imunity, (2) genetickou diverzitu imunitních genů ovlivňující zánětlivou imunitní odpověď u ptáků a (3) stárnutí ve fyziologických znacích spojených s tzv. inflammagingem na modelu volně žijícího pěvce, sýkory koňadry (Parus major). (1) Pomocí sekvenování bakteriální 16S rRNA jsme zjistili značnou vnitro- i mezidruhovou diverzitu ve složení SM u pěvců a dominanci taxononů z kmenů Proteobacteria, Firmicutes, Actinobacteria and Bacteroidetes. V porovnání se savčí SM, které je do velké míry determinována fylogenezí hostitele a jeho stravou, naše výsledky u pěvců ukazují pouze na středně silný vliv fylogeneze hostitele a velmi slabý vliv ekologických faktorů (potrava a...
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv typu diskriminační úlohy na rychlost a efektivitu diskriminačního učení vůči aposematické kořisti u ptačích predátorů
Jůnová, Lenka ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Predátoři se při učení rozlišovat jedlou kořist od nejedlé mohou v přírodě setkat s jednotlivými typy kořisti postupně nebo s více typy najednou. Při testování diskriminačního učení ptačích predátorů v souvislosti s aposematickou kořistí se používají experimentální uspořádání zaměřené na sekvenční i simultánní předkládání kořisti. Mohou se lišit mírou obtížnosti pro predátora, což může ovlivnit výsledky testů, efektivita diskriminačního učení v sekvenčních a simultánních úlohách však ještě nebyla přímo experimentálně porovnávaná. Testovali jsme vliv typu diskriminační úlohy na efektivitu učení vyhýbat se aposematické kořisti a účinnost zapamatování si averze u dospělců i mláďat sýkory koňadry (Parus major), a to ve dvou typech sekvenční úlohy (pravidelné a náhodné) a v jednom typu simultánní úlohy (arénové). Ptáci se učili první den rozeznávat jedlou a nejedlou uměle vytvořenou kořist a druhý den se v paměťovém testu zjišťovala míra zapamatování si averze. Diskriminačním podnětem byla barva (alternativně červená/zelená) nebo vzor (alternativně skvrny/pruhy). Výsledky experimentu ukázaly, že sýkory se naučily diskriminovat lépe pomocí barvy než pomocí vzoru. Dospělé sýkory se naučily diskriminovat lépe než mláďata, a to nezávisle na typu úlohy. Vliv věku a pohlaví se projevil jen u některých úloh....
|
|
|
Vliv stárnutí na změny v hematologických a imunologických znacích u sýkory koňadry (Parus major)
Krajzingrová, Tereza ; Vinkler, Michal (vedoucí práce) ; Remeš, Vladimír (oponent)
iii II. Abstrakt (CZ) Stárnutí je podle "Disposable soma theory" (v překladu teorie "Tělo na jedno použití") důsledek adaptivního rozložení investic mezi jednotlivé složky životních procesů jako jsou tělesný růst, reprodukce či sebeudržovací procesy v závislosti na předpokládané délce dalšího přežití jedince. Na mírů investic mohou působit vnější faktory jako znečištění prostředí, anebo lze příčinu hledat v nákladnosti reprodukce. Účelem mé diplomové práce je objasnit vztahy mezi věkem jedince, vybranými hematologickými znaky, aktuální reprodukcí, účinností vrozené imunity a kontaminací těžkými kovy. Poměr heterofilů ku lymfocytům (H/L poměr) byl použit jako ukazatel stresu způsobeného těmito fyziologickými výdaji. Tato práce shrnuje část dat sesbíraných v rámci desetiletého výzkumu sýkory koňadry (Parus major) na území Prahy, kterého jsem se účastnila. Máme k dispozici data o více jak 300 opakovaně odchycených jedincích. Struktura tohoto unikátního datového souboru nám umožňuje sledovat změny ve studovaných znacích v průběhu života jedince. Naše výsledky ukazují, že samci oproti samicím během stárnutí zaznamenávají citelný nárůst H/L poměru. Ačkoliv jsme neprokázali efekt věku na početnost snůšky, ukázalo se, že s její velikostí vzrůstá i H/L poměr, tedy míra stresu. Během stárnutí nebyla pozorována...
|
|
|
Diverzita kryptosporidií u pěvců
LIMPOUCHOVÁ, Zlata
Tato studie byla zaměřena na zkoumání biologie a diverzity kryptosporidií u pěvců. Přítomnost oocyst kryptosporidií a specifické DNA ve vzorcích trusu byla detekována mikroskopicky a molekulárními metodami pomocí nested PCR. Biologické vlastnosti a intenzita infekce kryptosporidií byly zkoumány a popsány u experimentálně a přirozeně infikovaných zvířat.
|
|
|
Reakce ptáků na ploštice ze skupiny Lygaeoidea: efektivita chemické obrany
Chalušová, Kateřina ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Výstražnou signalizací dává kořist predátorům najevo svou nepoživatelnost. Typickým příkladem jsou ploštice (Heteroptera), které vysílají kombinaci optických a chemických signálů. Cílem této práce bylo zjistit efektivitu chemické obrany ploštic vůči dospělým, z volné přírody odchyceným, sýkorám koňadrám (Parus major) a modřinkám (Cyanistes caeruleus) a vůči ručně odchovaným sýkorám koňadrám. Testovanou kořistí byly imága a larvy dvou invazních druhů rodu Oxycarenus (Heteroptera: Oxycarenidae) (aposematický O. lavaterae, neaposematický O. hyalinipennis), imága Horvathiolus superbus (Heteroptera: Lygaeidae) a jako kontrolní kořist cvrčci (Gryllus assimilis). Sledovali jsme vliv ploštic na prvotní reakci, na průběh učení a na projevy diskomfortního chování sýkor. U dospělých ptáků byly navíc porovnávány reakce ovlivněné druhem sýkory, věkem a pohlavím. Ptáčata byla rozdělena do dvou nezávislých experimentálních skupin, první skupině byla předkládána imága ploštic rodu Oxycarenus, druhé imága H. superbus chovaná na semenech slunečnice (Helianthus sp.), nebo náprstníku (Digitalis sp.). Předložení první ploštice u sýkor nespouštělo iniciální averzivní reakci, ale ptáci reagovali averzivně až po zkušenosti s napadením ploštice. Všechna ptáčata na rozdíl od dospělých napadla alespoň jednu ploštici a také...
|
host ::
RSS.